S rozhodnutími je to tak, že některé litujete celého života, pro jiné byste bez mrknutí oka rozhodli znovu. Zvlášť, když jde o lidi, na kterých vám skutečně záleží a milujete je. O tom ví své i Simona.
S rozhodnutími je to tak, že některé litujete celého života, pro jiné byste bez mrknutí oka rozhodli znovu.
S rozhodnutími je to tak, že některé litujete celého života, pro jiné byste bez mrknutí oka rozhodli znovu.
Viděla jsem, že ho ztrácím a věděla, že nemůžu bez něj žít
Naše známá Simona byla přesvědčena, že před pěti lety svého partnera Lukáše ztrácí nadobro. Dokonce se doslechla o nějaké ženě z práce, která si na něj dělala už dlouho zálusk. Tehdy byli ve vztahu už nějaký ten rok také, a zdálo se, že jak někteří chlapi zvyknou, i ten jí se začal nudit: „Viděla jsem, že ho ztrácím a věděla jsem, že bez něj nemůžu žít. Věřila jsem tomu, že má jen krizi, a kdybychom to ukončili, časem by stejně litoval. Tak jsem udělala to jediné, co mi přišlo nejjednodušší,“ přiznává se nám dnes o něčem, co jí dnes už manžel vůbec netuší a modlí se, aby se to nikdy ani nedozvěděl.
Neplakala jsem, nehysterčila ani nežobronila, ale s ledovým klidem souhlasila
Možná jiné by plakali, žebronili, přesvědčovali ho, aby to nedělal, udeřili ho, ať se vzpamatuje a nezahazuje vztah, možná i hysterčili, Simona ne: „Jelikož jsem to cítila už déle a nepomohlo nic, přijala jsem jedno rozhodnutí. Když za mnou přišel, aby se se mnou rozešel, s ledovým klidem jsem souhlasila pod jednou podmínkou… Že spolu strávíme ještě jeden večer, abychom se rozloučili a zůstali přáteli. Vzpomněli si na všechno hezké, co kdy mezi námi bylo. Vždyť si to přece oba zasloužíme, ukončit tento vztah důstojně…,“ pokračuje ve svém příběhu naše známá.
Nakonec udělal, co jsem potřebovala
Večeře se konala v dobré náladě, k čemuž přispěl i alkohol, vzpomínky, sexy oblečení, zda zdánlivý Simonin souhlas s rozchodem. Když dovečeřeli, byli už oba dost opilí a Lukáš nemohl řídit. Vrátili se tedy do Simonina bytu, kde měl Lukáš stále své věci. Tam si zapnuli hudbu, začali tancovat, dál popíjeli a nakonec to byl sám Lukáš, který se chopil věci: „Udělal prsně to, co jsem potřebovala. Pak už bylo všechno snadné. Druhý den odešel jako by se nic nebylo stalo, přičemž jsme si popřáli všechno dobré do dalšího života. Už mi jen zbývalo počkat, jestli jsem zůstala po té noci těhotná a stalo se. Za dva měsíce jsem mu zaklepala na dveře jeho nového bytu. Samozřejmě jsem se netvářila tak šťastně, jak jsem se uvnitř cítila. Přestože nechápal jak se to stalo, moc si nakonec z té noci nepamatoval a přijal to. Věděla jsem, že má duši dobráka a udělá, co je správné. Za tři měsíce jsem se vydávala v kostele is viditelným bříškem, ačkoli můj nastávající neměl až takový úsměv na tváři,“ přiznává Simona dál.
Lukáš jako otec skutečně překvapil
Ale všechno se změnilo, když měla Simona těžký porod a Lukáš byl celou dobu u ní. První měsíce s miminkem, s jejich synem, nebyly zrovna procházka růžovou zahradou, ale Lukáš jako otec skutečně překvapil i nad Simonina očekávání: „Tehdy se něco změnilo. Začal být ke mně opět milý, přívětivý, laskavý, pečlivý jako za starých časů našich začátků ao malém ani nemluvím, byl z něho hotový.“
Nejsem na své rozhodnutí hrdá, ale nelituji
Uběhlo dalších 5 let, malý Lukášek je už školkař a Simona je opět těhotná. Tentokrát to Lukáš s ní prožívá mnohem soudržněji a na dcerku se oba velmi těší: „Nejsem na své rozhodnutí vůbec hrdá, ale při pohledu na svou rodinu nelituji vůbec. Udělala bych to znovu. Přestože se bojím, že se jednoho dne o tom dozví, dělám vše pro to, abych mu byla skvělou manželkou, přítelkyní, matkou našich dětí i milenkou. A myslím, že je nakonec při mně a dětech opravdu šťastný,“ dodává na závěr svého příběhu.
